Vyřizování všech povolení a souhlasů potřebných pro stavbu může být noční můrou. Co je třeba vyřídit a kde? A co mi hrozí, pokud patřičné povolení nezískám a stavím na černo?
Jednotlivé fáze řízení
Stavební řízení má určitá stádia. Těmi základními jsou územní řízení a stavební řízení. Po dokončení stavby pak navazuje žádost o kolaudaci. Jedná se v podstatě o svolení k jejímu užívání.
Pokud se rozhodnete na vhodném pozemku stavět dům nebo jinou budovu, v první řadě je vhodné nahlédnout do stavebního zákona a zjistit, zda tak náhodou nemůžete konat bez jakéhokoliv uvědomění stavebního úřadu. Ideální je konzultaci se zákonem doplnit o dotaz na příslušném stavebním úřadě. V případě potvrzení, že souhlasu není třeba, nemusíte investovat do drahého projektu podrobné dokumentace ke stavbě.
Ve většině případů je ovšem situace opačná a nezbytné administrativní kolečko budete muset absolvovat.
Řešíte problém související s povolením ke stavbě?
Administrativa související s územním řízením a povolením ke stavbě nebývá jednoduchá a v sázce je skutečně hodně. Právní pomoc se vám v tomto případě může skutečně vyplatit.
Před rozhodnutím, za jakých podmínek lze o stavbu na vašem pozemku žádat a jaké typy řízení byste měli absolvovat, směřujte k takzvané územně plánovací informaci od stavebního úřadu, která vám řekne, zda potřebujete územní rozhodnutí nebo vám stačí jednodušší územní souhlas. Na stavební úřad se obraťte s žádostí o územně plánovací informaci, ze které se vše potřebné dozvíte.
Žádost o změnu územního plánu
Územní plán je souhrnný dokument, který si vytváří obec a který určuje, jak bude v budoucnu daná obec vypadat, tedy jaké bude využití kterého pozemku a kde bude povolena výstavba. Pakliže vám územní plán výstavbu na vašem pozemku nepovoluje, můžete zkusit zažádat o jeho změnu. Může o ni zažádat jak fyzická, tak právnická osoba, pokud má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku na území dané obce. Žádost lze podat písemně na příslušný městský nebo obecní úřad, na jehož území se pozemek nachází.
Umístění stavby
Podle stavebního zákona je základním principem umisťovat stavby pouze na základě územního rozhodnutí či územního souhlasu. Současně ale zákon umožňuje nahradit proces územního řízení alternativním postupem.
Územní souhlas je vhodný v případě bezkonfliktní situace (zejména máte-li souhlas sousedů). Někdy bývá potřebný i v momentě, kdy se jedná o stavbu bez nutnosti stavebního povolení či ohlášení.
Územní řízení
Smyslem územního řízení je povolení stavby ve vztahu k jejímu okolí, zasazení stavby do určité oblasti a posouzení, zda se tam hodí.
Územní řízení se zahajuje na návrh, kterým je žádost o vydání územního rozhodnutí dle stavebního zákona. Příslušným orgánem pro takové řízení bude obecný stavební úřad, v jehož obvodu se má daný záměr uskutečnit. Většinou jde o obecní úřad obce s rozšířenou působností v daném místě. V případech některých zvláštních druhů staveb jsou ale příslušné k vedení stavebního řízení tzv. speciální stavební úřady. Například silniční správní úřady, které povolují stavby pozemních komunikací, vodoprávní úřady, které povolují vodní díla a další.
Stavební úřad posuzuje, jestli je záměr v souladu s požadavky na využívání území, požadavky na veřejnou infrastrukturu a stanovisky dotčených orgánů. V rámci řízení mohou vznášet připomínky účastníci řízení, které můžeme rozdělit do čtyř skupin:
-
- žadatel
- obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn
- vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn (v případě, kdy není sám žadatelem)
- sousedící osoby, jejichž vlastnická práva nebo jiná věcná práva by mohla být záměrem dotčena
Provedení stavby
Stavební řízení
V řízení o vydání stavebního povolení se zkoumají technické parametry stavby. Posuzuje se, zda je stavba v souladu se všemi technickými normami dnešní doby.
K žádosti je potřeba doplnit
-
- dokumentaci zpracovanou projektantem
- souhlasy sousedů
- souhlasy vlastníků technické infrastruktury
- souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů
Vše potřebné vám obvykle zajistí váš projektant. Žádost je třeba podat na předepsaném formuláři a její podání je zpoplatněno.
Stavební zákon říká, že u některých staveb stavební povolení nepotřebujete. Jedná se o stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 metrů na pozemku rodinného domu. Typicky půjde o zahradní domky.
Ohlášení stavby
Ohlášení stavby lze chápat jako jednodušší verzi stavebního povolení, která je určena jednak pro rodinné domy a byty, a dále pro rekreační objekty a jejich přístavby. Celý proces stavby se díky němu urychluje. Neosvobodí vás ale od územního řízení.
Současná podoba stavebního zákona umožňuje postavit stavbu pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky tří metrů a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, a to pouze na základě ohlášení stavebnímu úřadu a bez omezení velikosti.
Nebudou-li splněny podmínky pro vydání souhlasu s ohlášením, stavební úřad převede vaši žádost do stavebního řízení a bude rozhodovat o vydání stavebního povolení.
Stavební zákon umožňuje využít sloučení dvou nebo i tří jinak oddělených povolovacích procesů do jednoho tzv. společného řízení zakončeného vydáním společného povolení. Stavebník tak může na základě jedné žádosti využít například společné územní a stavební řízení.
Kdy je třeba stavební povolení?
Stavební povolení je potřeba v momentě, kdy bude vaše stavba či rekonstrukce zasahovat do nosných konstrukcí bytových domů. Jinými slovy lze také říci, že stavební povolení je třeba tam, kde překročíte podmínky postačující pro ohlášení stavby. Stavební povolení budete rovněž potřebovat v momentě, kdy nemáte dobré vztahy se sousedy, a tudíž jste nedosáhli jejich požadovaného souhlasu s plánovanou stavbou.
V případě rekonstrukce bytu nebývá stavební povolení zpravidla nutné. Podívejte se, ve kterých případech tomu tak ovšem je, ať neporušíte zákon.
Zdroj: dostupnyadvokat.cz
Autor: Petr Pilát
